FOLIO I · MYSLITEL · GEN. 05 · N° 048

Hans-Hermann Hoppe

Díla
20
Články
94
Generace
5.
Portrét: Hans-Hermann HoppePortrét: Hans-Hermann Hoppe: Hans-Hermann Hoppe, Vortrag (Henrique Vicente, Flickr) (2011)Portrét: Hans-Hermann Hoppe: Hans-Hermann Hoppe, „Rockstar“ (2025, hanshoppe.com) (2025)
FOL. 05 · N° 048 · Hans-Hermann Hoppe
BIOGRAFIE

Život a dílo

Hans-Hermann Hoppe, rodilý Němec, který svou disertaci v oboru filozofie obhájil u Jürgena Habermase, odešel již záhy za studiem do USA a jako dlouholetý žák Murraye N. Rothbarda nakonec převzal jeho profesuru na University of Nevada. Svou prací Kritik der kausalwissenschaftlichen Sozialforschung (1983; Kritika kauzálně-vědeckého sociálního výzkumu) se Hoppemu podařil zásadní příspěvek k vyvrácení empirismu a pozitivismu. Kauzálně-vědecký sociální výzkum je podle něj logicky nemožný, neboť je neslučitelný s tvrzením, že se člověk může učit, které každý vědec implicitně uznává za platné a které nelze argumentačně bezrozporně popřít. Ekonomie proto nemůže být empirickou společenskou vědou, nýbrž musí být chápána jako apriorní věda o lidském jednání. V díle A Theory of Socialism and Capitalism (1989; Teorie socialismu a kapitalismu) Hoppe definoval socialismus jako institucionalizovanou formu agrese vůči vlastnictví a jako hluboce nemorální společenský systém, který v žádném případě neodpovídá „přirozenému řádu“. Tato základní myšlenka byla dále rozvinuta v knize Democracy: The God That Failed (2001; Demokracie: bůh, který selhal) a doplněna o zásadní a komplexní kritiku demokracie. Hoppe napsal řadu knih a článků k teoretickým otázkám rakouské školy a k etice přirozeného práva, ale také proti převládajícím ekonomickým omylům, s těžištěm v oblasti „teorie peněz“ a „veřejných statků“. V roce 2006 založil Property and Freedom Society, diskusní fórum, které se hlásí k intelektuální radikalitě v tradici Misese a Rothbarda.
Metadata
2. September 1949
žije
5. generace
Životní etapy

Etapy

  1. 1949
    1949
    Narození

    Narozen 2. září 1949 v Peine.[1]

  2. ⁦1968–1974⁩
    ⁦1968–1974⁩
    Studium filozofie/sociologie/historie/ekonomie— přibližně

    Studium na Sárské univerzitě (Saarbrücken), na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem a na University of Michigan (Ann Arbor) v oborech filozofie, sociologie, historie a ekonomie.[1]

  3. 1974
    1974
    Doktorát z filozofie u Habermase

    Doktorát z filozofie na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem u Jürgena Habermase (1974).[1]

  4. ⁦1976–1978⁩
    ⁦1976–1978⁩
    Postdoktorské stipendium na University of Michigan— přibližně

    Postdoktorské stipendium na University of Michigan, Ann Arbor (1976–1978).[1]

  5. 1981
    1981
    Habilitace ve Frankfurtu

    Habilitace v sociologii a ekonomii na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem (1981).[1]

  6. ⁦1981–1985⁩
    ⁦1981–1985⁩
    Výuka na německých univerzitách a na Johns Hopkins (Bologna)— přibližně

    Pedagogická činnost na několika německých univerzitách a v Johns Hopkins University Bologna Center před přesídlením do USA.[1]

  7. 1983
    1983
    „Kritik der kausalwissenschaftlichen Sozialforschung" (Kritika kauzálně-vědeckého sociálního výzkumu)

    Knihou „Kritik der kausalwissenschaftlichen Sozialforschung" (Kritika kauzálně-vědeckého sociálního výzkumu, 1983) se Hoppemu podařil zásadní příspěvek k vyvrácení empirismu a pozitivismu. Kauzálně-vědecký sociální výzkum je prý logicky nemožný.

  8. 1986
    1986
    Odchod do USA— odvozeno

    Brzy odešel za studiem do USA a stal se dlouholetým žákem Murraye N. Rothbarda.

  9. ⁦1986–2008⁩
    ⁦1986–2008⁩
    Profesura University of Nevada, Las Vegas

    Od roku 1986 profesor ekonomie na University of Nevada, Las Vegas (UNLV); úzká spolupráce s Murrayem N. Rothbardem. Po Rothbardově smrti v roce 1995 převzal jako jeho dlouholetý žák jeho katedru. Emeritace v roce 2008.[1]

  10. 1989
    1989
    „A Theory of Socialism and Capitalism"

    V díle „A Theory of Socialism and Capitalism" (1989) Hoppe definoval socialismus jako institucionalizovaný postup agrese proti vlastnictví.

  11. 2001
    2001
    „Democracy: The God That Failed"

    Knihou „Democracy: The God That Failed" (2001) Hoppe dále rozvinul svou základní myšlenku a rozšířil ji o zásadní kritiku demokracie.

  12. 2006
    2006
    Založení Property and Freedom Society

    V květnu 2006 v Bodrumu (Turecko) založení Property and Freedom Society jako libertariánského diskusního fóra, které se hlásí k intelektuální radikalitě v tradici Misese a Rothbarda.[1]

Vztahy

Vlivy

Pod vlivem · 3
  1. ⁦1969–1981⁩
    ⁦1969–1981⁩
    Jürgen Habermas⁦(1929–2026)⁩ · Frankfurter Schule

    Hoppe absolvoval roku 1974 svou disertaci a roku 1981 habilitaci v oboru filosofie u Jürgena Habermase na Goethe-Universität Frankfurt am Main. V následujících letech se rozhodně vzdálil od Frankfurtské školy a v argumentační etice rozvinul apriorní zdůvodnění soukromého vlastnictví, jež přejímá Habermasovu diskursivně-pragmatickou metodu, avšak vede k opačným závěrům: každá argumentační rozprava podle Hoppeho předpokládá výlučné vlastnictví vlastního těla a vzácných prostředků. Argumentace se ústředně nachází v „A Theory of Socialism and Capitalism“ (1989) a „The Economics and Ethics of Private Property“ (1993).[1]

  2. ⁦1986–1995⁩
    ⁦1986–1995⁩

    Hoppe odešel za studiem do USA a stal se dlouholetým žákem Murraye N. Rothbarda; nakonec převzal jeho katedru na University of Nevada, Las Vegas.[1]

  3. —
    —
    Karl-Otto Apel⁦(1922–2017)⁩ · Diskursethik

    Apelova diskursivní etika utvářela Hoppeho pozdější argumentační etiku; Apel byl ústředním filosofickým referenčním bodem jeho frankfurtských studijních let.[2]

Soukromý seminář, kolegové, Mont Pèlerin · 1
  1. ⁦1986–1995⁩
    ⁦1986–1995⁩

    Hoppe a Rothbard působili od roku 1986 společně na University of Nevada, Las Vegas; po Rothbardově smrti roku 1995 převzal Hoppe jeho katedru.

Hans-Hermann Hoppe v kontextu celé školy: pět generací, jejich linie učitel-žák, kroužky a kolegiální vazby.

PRAMENY K ŽIVOTNÍM ETAPÁM A VZTAHŮM13 dokladů · 3 prameny
  • [2]Hoppe: A Theory of Socialism and Capitalism (Argumentationsethik mit Apel-Bezug)
Topografie

Místa působení

SOUPIS DĚL · CHRONOLOGICKY

Knihy

léta 1970
1976
Handeln und Erkennen: Zur Kritik des Empirismus am Beispiel der Philosophie David Humes
OriginálNěmčina
léta 1980
1983
Hans-Hermann Hoppe argumentuje, že kauzálněvědecký, prognostický společenskovědní výzkum je logicky nemožný. Jádrem je důkaz, že tvrzení, podle něhož společenský vědec provádí kauzální výzkum, je v rozporu s apriorně platnou, argumentačně nezpochybnitelnou větou, že se lidé mohou učit. Z toho Hoppe vyvozuje dva důsledky: jako empirická disciplína může společenskovědní výzkum postupovat pouze rekonstruktivně, analogicky ke gramatice jazyka; vedle toho je možná aprioristická věda o jednání, jejímž vzorem je ekonomie. První kapitola rozvíjí tezi o nemožnosti na příkladu regresní analýzy a principu konstantnosti, druhá zakládá sociologii jako rekonstruktivní gramatiku jednání, třetí zakládá ekonomii jako apriorní vědu a ilustruje ji na teorému mezního užitku, zákonu výnosů a teorii hospodářského cyklu. Hoppe výslovně navazuje na Misese a rakouskou školu a vyrovnává se s Popperem, Humem a Kantem.
OriginálNěmčina
1987
Hans-Hermann Hoppe rozvíjí v pěti samostatných studiích a jednom dodatku tezi, že normativní teorie společnosti lze striktně zdůvodnit a že jediným ospravedlnitelným řádem je individualistický anarchismus soukromého vlastnictví, který Hoppe ztotožňuje se stoprocentním kapitalismem, respektive s čistou společností soukromého práva. Argumentuje, že existenci státu, a to i liberálního minimálního státu, nelze zdůvodnit ani morálně, ani ekonomicky, neboť spočívá na donucovacím zdanění. Základem důkazu jsou princip vyloučení násilí a právo na původní přivlastnění. Studie se zabývají zdůvodnitelností norem, teorií sociálního blahobytu a měřením blahobytu, základy teorie vlastnictví a rovněž teorií hospodářských a státních řádů. Hoppe se přitom kriticky vyrovnává s tradicí politické teorie sahající od Hobbese po Nozicka, s teorií veřejných statků a s Humovou naukou o vlastnictví; kniha vyšla roku 1987.
OriginálNěmčina
1989
Hans-Hermann Hoppe rozvíjí systematickou teorii socialismu a kapitalismu na základě teorie vlastnictví. Socialismus definuje jako institucionalizovanou agresi proti soukromému vlastnictví, kapitalismus jako systém založený na prvotním přivlastnění a smluvní směně; reálné společnosti leží v různé míře mezi oběma póly. Na základě 'natural theory of property' dílo analyzuje čtyři podoby socialismu: ruský (marxistický) styl, sociálnědemokratický přerozdělovací styl, socialismus konzervatismu a socialismus sociálního inženýrství. Pro každou z nich odvozuje relativní efekt ochuzování. Argumentace je převážně deduktivní, s ilustrativními srovnáními, jako je západní a východní Německo; samostatné kapitoly se věnují etickému ospravedlnění kapitalismu, sociálněpsychologické teorii státu a problémům monopolu a veřejných statků. Kniha jako na svůj výslovně uznaný referenční bod odkazuje zejména na Murrayho N. Rothbarda a Ludwiga von Misese.
OriginálAngličtina
léta 1990
1993
Patnáct esejů Hanse-Hermanna Hoppeho o ekonomii a filozofii soukromého vlastnictví, věnovaných jeho učiteli Murrayovi N. Rothbardovi. Ekonomická část pojednává o teorii veřejných statků, daních, peněžnictví a bankovnictví, marxistické a rakouské třídní analýze, misesovské kritice Keynese a otázce možnosti a důsledků fiat peněz. Filozofická část ustavuje praxeologii jako základ teorie poznání, kritizuje kauzálně-vědecké metody ve společenských vědách a rozvíjí apriorní ospravedlnění soukromého vlastnictví založené na argumentační etice. Hoppe argumentuje důsledně deduktivně z pojmu jednání a v tradici Misese a Rothbarda. Příloha odpovídá na čtyři kritické reakce na jeho argumentační etiku. Eseje vyšly dříve jednotlivě, mimo jiné v Journal of Libertarian Studies a Review of Austrian Economics.
OriginálAngličtina
1995
Economic Science and the Austrian Method
OriginálAngličtina
Další vydání
  • Ökonomik als Wissenschaft und die Methode der Österreichischen Schule
    OriginálNěmčina
1996
Ludwig von Mises' Die Gemeinwirtschaft Vademecum zu einem Klassiker
OriginálNěmčina
léta 2000
2001
V knize "Democracy: The God That Failed" (Demokracie: Bůh, který selhal) předkládá Hans-Hermann Hoppe revizionistické srovnání monarchie, demokracie a bezstátního „přirozeného řádu" založeného na soukromém vlastnictví. Monarchii vykládá jako vládu v soukromém vlastnictví a demokracii jako vládu ve veřejném vlastnictví a tvrdí, že historický přechod od králů k voleným vládcům zvýšil časovou preferenci, podpořil spotřebu kapitálu a znamená spíše civilizační úpadek než pokrok. Třináct samostatných kapitol, z nichž většina vznikla z konferenčních příspěvků, se zabývá zdaněním, dluhem, inflací, válkou, přerozdělováním, centralizací a secesí, socialismem a privatizací, přistěhovalectvím a volným obchodem, konzervatismem a libertarianismem a nemožností omezené vlády. Hoppe se v celé knize výslovně opírá o rakouskou ekonomickou teorii a o Ludwiga von Misese a Murraye N. Rothbarda a předkládá svou argumentaci jako praxeologickou, nikoli empirickou. Jako cestu ke společnosti soukromého práva navrhuje secesi, privatizaci a delegitimizaci demokratické vlády.
OriginálAngličtina
Další vydání
2003
Tento sborník statí zpochybňuje dva rozšířené předpoklady: že každý monopol škodí spotřebitelům a že produkce bezpečnosti přesto musí zůstat vyhrazena státnímu monopolu. Jedenáct příspěvků argumentuje, že druhá teze je nesprávná a že ochranu lze stejně jako každý jiný statek vytvářet soukromě a konkurenčně. V návaznosti na Gustava de Molinariho, jemuž je svazek věnován, a na Murrayho Rothbarda se autoři zabývají historičností státu, vztahem monarchie a demokracie k válce, jadernou proliferací, žoldnéři, milicemi a partyzány, kaperstvím v námořním válčení, jakož i pojišťovacími modely soukromé obrany a úlohou secese. Argumentace spojuje rakouskou ekonomii, teorii veřejné volby a historické případové studie a obrací se proti hobbesovskému zdůvodnění státu jako garanta bezpečnosti.
OriginálAngličtina
2009
Libertad o socialismo
OriginálŠpanělština
ČLÁNKY · 94 ZAZNAMENÁNO

Studie, recenze, přednášky

léta 1970
1976
Wirtschaftliche Rezession, Konfliktbereitschaft, und Reformbestrebungen in der Arbeitnehmerschaft, Gewerkschaftliche Monatshefte
OriginálNěmčina
1977
Beeinflussungsfaktoren der Konfliktbereitschaft bei Metallarbeitern, Sozialer Fortschritt
OriginálNěmčina
Einflussfaktoren auf die Konfliktbereitschaft von Arbeitern, Soziale Welt
OriginálNěmčina
Sicherheits- und Entfaltungswünsche, Neue Gesellschaft
OriginálNěmčina
léta 1980
1980
On How Not To Make Inferences About Measurement Error, Quality and Quantity
OriginálAngličtina
1981
Über die Verwendung ungemessener Variablen in Kausalmodellen. Eine epistemologische Kritik, Zeitschrift für Soziologie
OriginálNěmčina
1982
Staatsausgaben für produktive Arbeitsplätze? Über die Wirkungen von Beschäftigungsprogrammen, Orientierungen zur Wirtschafts- und Gesellschaftspolitik
OriginálNěmčina
Über ungemessene Variablen. Von einem Fehlschluss und zwei unbeantworteten Fragen, Zeitschrift für Soziologie
OriginálNěmčina
Vom Konzept der Wohlfahrtsmessung zur Theorie der Gerechtigkeit, Zeitschrift für Politik
OriginálNěmčina
1983
Is Research Based on Causal Scientific Principles Possible in the Social Sciences?
OriginálAngličtina
APA
Chicago
Německý historický styl