Joseph A. Schumpeter
Život a dílo
- 8. Februar 1883
- 8. Januar 1950
- 3. generace
Etapy
- 1893Sňatek matky se Sigismundem von Kélerem
Po předčasné smrti otce se Schumpeterova matka Johanna přestěhovala do Štýrského Hradce, kde si roku 1893 vzala o 32 let staršího polního podmaršálka Sigismunda von Kélera a přesídlila s ním do Vídně.[1]
- 1893Přestěhování do Vídně— přibližně
Přestěhování do Vídně s matkou a nevlastním otcem po jejich sňatku ve Štýrském Hradci.
- 1893–1901Theresianum
Navštěvoval Theresianum ve Vídni v letech 1893 až 1901; maturita s vyznamenáním.[1]
- 1901–1906Studium práv a národního hospodářství
Studium práv ve Vídni; pod vlivem Mengerových žáků Friedricha von Wiesera, Eugena von Böhm-Bawerka a Eugena Philippoviche von Philippsberg se zaměřil především na národní hospodářství.[1]
- 1906Promoce na doktora práv (Dr. iuris)
Promoce na doktora práv (Dr. iuris) na Vídeňské univerzitě v únoru 1906.[1]
- 1906–1907Studijní pobyt v Berlíně a Londýně
Studijní a výzkumný pobyt v Berlíně (1906) a Londýně (1906–1907) po získání doktorátu.[1]
- 1906–1908Studium na LSE, v Oxfordu a Cambridgi— přibližně
Po dokončení studia ve Vídni si Schumpeter na London School of Economics i v Oxfordu a Cambridgi doplnil své „rakouské“ vzdělání o tehdy ještě vzácné anglické školení.
- 1907První manželství s Gladys Ricarde Seaver
V roce 1907 se oženil s o dvanáct let starší Angličankou Gladys Ricarde Seaver, dcerou vysokého anglikánského hodnostáře. Rozchod v roce 1913, rozvod v roce 1925.[4]
- 1907–1908Mezinárodní soud v Káhiře
Působení u Mezinárodního smíšeného soudu v Káhiře v letech 1907–1908; zpracovával hospodářské případy a využil tu dobu k práci na habilitačním rukopisu.[1]
- 1908„Das Wesen und der Hauptinhalt der theoretischen Nationalökonomie“ (Podstata a hlavní obsah teoretické národohospodářské vědy)
Vydání díla Das Wesen und der Hauptinhalt der theoretischen Nationalökonomie (1908) s vyváženým výkladem Methodenstreitu a obhajobou metodologického individualismu.
- 1909Habilitace
Habilitace na Vídeňské univerzitě v roce 1909, krátce po vydání spisu Das Wesen und der Hauptinhalt der theoretischen Nationalökonomie (Podstata a hlavní obsah teoretické národohospodářské vědy, 1908).[1]
- 1909–1911Mimořádná profesura v Czernowitz
V roce 1909 nastoupil mimořádnou profesuru v Czernowitz, na území dnešní Ukrajiny.[1]
- 1911–1921Profesura politické ekonomie ve Štýrském Hradci
Ve 28 letech povolán na profesuru „politické ekonomie“ na univerzitě ve Štýrském Hradci.[1]
- 1912„Theorie der wirtschaftlichen Entwicklung“ (Teorie hospodářského vývoje)
Vydání díla Theorie der wirtschaftlichen Entwicklung (1912), které brzy vzbudilo mezinárodní ohlas.
- 1914Hostující profesura na Columbia University
V roce 1914 přijal hostující profesuru na Columbia University v New Yorku.[1]
- 1915Děkan právnické fakulty ve Štýrském Hradci— odvozeno
Po návratu z Ameriky byl Schumpeter ihned zvolen děkanem právnické fakulty ve Štýrském Hradci.
- 1918Člen německé socializační komise
Člen německé socializační komise pod vedením Karla Kautského v roce 1918; ke všeobecnému překvapení se zasazoval o úplné a okamžité zestátnění uhelného hornictví.
- 1919Ministr financí
V roce 1919 byl jmenován ministrem financí v socialistické vládě; o sedm měsíců později musel opět odstoupit.[1]
- 1921–1924Prezident Biedermannovy banky
Od roku 1921 prezident banky M. L. Biedermann & Co. ve Vídni; po finančních ztrátách roku 1924 odstoupil v roce 1925.[1]
- 1925Druhé manželství s Annou Reisingerovou
Roku 1925 se ve druhém manželství oženil s Annou Josefinou Reisingerovou (dcerou domovníka v domě jeho matky, o dvacet let mladší); zemřela 3. srpna 1926 při porodu prvního dítěte – ani dítě nepřežilo.[5]
- 1925–1932Řádný profesor v Bonnu
Od roku 1925 řádná profesura (ordinariát) hospodářských státních věd v Bonnu; zasloužil se o to, že se Bonn stal místem setkávání ekonomů z celého světa.[1]
- 1927–1928Hostující profesura na Harvardu
Hostující profesura na Harvardově univerzitě v letech 1927/28 (a znovu v roce 1930) – příprava pozdějšího povolání na Harvard.[6]
- 1932–1950Přechod na Harvardovu univerzitu
Roku 1932 Schumpeter ukončil svou pedagogickou činnost v Německu a přešel na Harvardovu univerzitu v Cambridgi (USA); kolem sebe dokázal shromáždit okruh význačných postgraduálních studentů a mladých badatelů a přispěl k „golden age of economics“ na Harvardu.[1]
- 1937Třetí manželství s Elizabeth Boody
Roku 1937 se ve třetím manželství oženil s americkou hospodářskou historičkou Dr. Elizabeth Boody (1898–1953). Po jeho smrti posmrtně (1954) vydala jeho rukopis „History of Economic Analysis“ (Dějiny ekonomické analýzy).[7]
- 1939„Business Cycles“ (Hospodářské cykly)
Vydání Business Cycles (1939) v období na Harvardu.
- 1942„Kapitalismus, socialismus a demokracie“
Vydání knihy Kapitalismus, socialismus a demokracie (1942), jednoho ze tří velkých děl z období na Harvardu.[2]
- 1954„History of Economic Analysis“ (posmrtně; Dějiny ekonomické analýzy)
Posmrtné vydání díla History of Economic Analysis (1954) jako třetího z velkých pozdních děl.[2]
Vlivy
- 1901–1906
Wandte sich während des Studiums in Wien unter dem Einfluss Eugen von Böhm-Bawerks vor allem der Nationalökonomie zu; Böhm-Bawerk war einer der prägenden akademischen Lehrer der Wiener Studienzeit.[1]
- 1901–1906
Během vídeňského studia se pod vlivem Eugena Philippoviche von Philippsberg obrátil k národnímu hospodářství; Philippovich vedle Wiesera a Böhm-Bawerka patřil k okruhu určujících Mengerových žáků na Vídeňské univerzitě.[1]
- 1901–1906
Během studia práv na Vídeňské univerzitě se pod vlivem Mengerova žáka Friedricha von Wiesera obrátil k národnímu hospodářství.[1]
- —James Tobin(1918–2002) · Yale-Schule
Tobin získal doktorát jako doktorand u Schumpetera na Harvard University.[6]
- —Paul Samuelson(1915–2009) · MIT-Neoklassik
Samuelson získal doktorát jako doktorand u Schumpetera na Harvard University.[6]
- —John Kenneth Galbraith(1908–2006) · US-Institutionalismus
Galbraith patří k vynikajícím žákům Schumpetera na Harvardu.[6]
- —Robert Heilbroner(1919–2005) · US-Wirtschaftsgeschichte
Heilbroner je popisován jako jeden z vynikajících harvardských žáků Schumpetera.[8]
- —John Maynard Keynes(1883–1946) · Cambridge School
Intelektuální antipod Johna Maynarda Keynese v harvardském období od roku 1932: dílem Business Cycles (1939) a Capitalism, Socialism, and Democracy (1942) postavil Schumpeter proti keynesiánské makroekonomii výklad opřený o teorii hospodářského cyklu a podnikatelství.
- 1905–1906
Schumpeter besuchte Böhm-Bawerks berühmtes Privatseminar an der Universität Wien gemeinsam mit dem jungen Mises (Aufgabenhinweis Pipeline-Briefing).
- 1936–1950
Haberler jako profesor na Harvard University spolupracoval s Josephem Schumpeterem.[6]
Joseph A. Schumpeter v kontextu celé školy: pět generací, jejich linie učitel-žák, kroužky a kolegiální vazby.
Zobrazit v rodokmenu →PRAMENY K ŽIVOTNÍM ETAPÁM A VZTAHŮM37 dokladů · 4 prameny
- [1]ÖBL: Schumpeter, Joseph Alois · 20×
- [4]McCraw: Prophet of Innovation (2007)
- [5]McCraw: Prophet of Innovation (2007)
- [6]McCraw: Prophet of Innovation (2007) · 6×
- [7]McCraw: Prophet of Innovation (2007)
- [8]Heilbroner: The Worldly Philosophers (1999)
- [9]Somary: Erinnerungen aus meinem Leben (1959)
Místa působení
Knihy
- The Nature and Essence of Economic TheoryOriginálAngličtina
- The Theory of Economic Development: An Inquiry into Profits, Capital, Credit, Interest, and the Business CycleOriginálAngličtina
- Economic Doctrine and Method: An Historical SketchOriginálAngličtina
- Business Cycles: A Theoretical, Historical and Statistical Analysis of the Capitalist ProcessOriginálAngličtina
- Capitalism, Socialism and DemocracyOriginálAngličtina
- Imperialism and Social Classes1955OriginálAngličtina
- History of Economic Analysis [Elizabeth Boody Schumpeter, ed.]OriginálAngličtina
Studie, recenze, přednášky
- APA
- Joseph A. Schumpeter. (b. d.). Vydali mises.at a scholarium. Citováno 16. července 2026, z https://mises.at/cs/denker/joseph-a-schumpeter
- Chicago
- “Joseph A. Schumpeter.” b. d. Vydali mises.at a scholarium. Citováno 16. července 2026. https://mises.at/cs/denker/joseph-a-schumpeter.
- Německý historický styl
- Joseph A. Schumpeter, vydali mises.at a scholarium, https://mises.at/cs/denker/joseph-a-schumpeter (citováno 16. července 2026).


